pátek 28. března 2008

Pozdrav z niziny

Tak jakej mate lyzak, milanci? Uvolil jsem se na par minut vypnout sve SA (presneji minimalizovat). Uprimne receno, nechapu proc to delam. Stejne si to nikdo v ty vasi prdely neprecte...Opravdu by me zajimalo, jak to tam u vas vypada. Rano nuda s Capym nebo Panenkou, odpoledne trapne ski, no to je vrchol. Ja nelyzuju uz od desiti (let, ne hodin haha), a jsem spokojenej. Usetrene penize jsem misto lizi pouzil na nakup tuningu pro komp.

Asi se ptate, co delam, kde jsem a jak vas oblibeny writer travi sve dny. Je to apatie. Rano vstanu, dam si snidani, prijde bratranec, kalime. Dam si obed, kalime. Po veceri jeste par davek kalby, dokud me mumin neposle spat. Byt je u me majestatny Jested, ty dve dlouhy prkna mi vubec nechybi. Cha

Zlamte si nohy, volove

pátek 21. března 2008

Tááákže.....

Back from the trip to Las Venturas, teda aspoň na chvíli. Člověk by neřekl, ze se dají dva dny klidně propařit a ani nevytáhnou paty z domu. Ale to už jsem celý já, jak mě něco chytne, jsem v tom až po uši. To jsem se tehdy nablbnul s Mafií, Vice City, Flat Outem...San Andreas je zkrátka nadčasová vytuněná bomba, která jen tak neomrzí.



Cha cha, zpátky do reality. Realitou je, že se na mém bloku rozbíhá čas od času diskuse. Ano , polovinu příspěvků tvoří blbosti typu ,,Doko sux", ale i tak úspěch. Tím ti nepřímo naznačuji, Sione, nikdo tu na tebe není zvědavej, takže se bud vzpamatuj nebo vypadni a nebuzeruj svýma komentama.

Hlavní otázkou, která se tu rozvynula v posledních dnech, je jestli to vůbec píšu já. Tohle nemám zapotřebí vůbec komentovat. Myslete si co chcete, třeba to píše Malá vzteklá paní a vylívá si tu na mě svoje mindráky. Nikoho do ničeho nenutím. Prostě jsem se rozhodl začít si psát blog (třeba vůbec ne kvůli R6, ale jiným, o kterých nemáte vůbec ponětí), co je na tom divnýho? Asi si nedokážete představit někoho jiného než Mr. M. nebo chicken aligatora u klávesnice, ale to je vaše smůla...
Mimochodem, když mluvím o aligatorovi, díky za odkaz na nejčtenějším a nejméně aktualizovaném blogu v republice, vážím si toho. Ohledně těch čipsů a propsů co požaduješ, nejspíš máš pech, protože chipsy nejím. A na prachy zapomen rovnou...Podtrženo sečteno, vyložil jsem si to špatně.

Sbohem, můj lide, Las Venturas volá...

středa 19. března 2008

Anooooo!

Jsou tu prázdniny. Cha! Prázdniny znamenají víc času - víc SA:mp. Zkuste mne najít na serveru Las Venturas Playground. Mimoto budu měnit okna, což se za daného počasí nejeví jako optimální činnost. Snad mi nenavlhne počítač.
Jinak dnes na obědě se objevily jakési zvěsti, že tento blog nepíšu já. Já ho píšu. Já ho i vymyslel. Tady dole jsem já bůh (citace z matrixu ve válcově stylu). Cha cha cha. Jdu na kombuchu, kéž se to zelený svinstvo slizský dostane rychle do krve. Cha Cha Cha

pondělí 17. března 2008

Neee

Zejtra piseme ctvrletku z matiky a ja se zapomel v sobotu pripravit, takze jsem to ve stresu musel zvladnout za nedeli, ted sem navic radsi psal prispevek na blog, misto opakovani(neee!) - no a este sem ze stresu z toho vseho zapomel na interpunkci. Takže na tenhle příspěvek asi radči zapomeňte, čaau
Ko.

Autobus

Poté co se před několika lety asi nejznámější česká firma Karosa začala spolčovat s Renaultem bylo moje vlastenecké srdce raněno...Kladl jsem si mnoho otázek, ale nezbylo mi, než se s tím smířit. Při pohledu na staré dobré modely Karos z období nejzářivější slávy (70.-80.léta), samozřejmě včetně nejvzácnějšího modelu exportní karosy z let šedesátých( v originálním barevném provedení a s odnímatelnou střechou!), jsem byl vždy optimistický a doufal jsem v lepší zítřky.
Není to možné, ale přišel TEDOM! Po té co jsem v Liberci sledoval nové nemotorné krabicovité autobusy s malými koly, jímala mne hrůza. Jaké bylo ale mé udivení , když jsem zjistil, že je to autobus od české firmy!! Vrcholem všeho mého udivení je, že se tyto paskvily objevily i v Praze. Mám teď veliké dylema, zda fandit novému Libereckému výrobci, či zůstat u polofrancouzké karosy, která ale nabízí méně srdcervoucí design. Nebude to lehké, ale myslím, že víte, co si vyberu... Je na čase obnovit zašlou slávu českého autobusového průmyslu (dostál by řekl odvětví sekundéru přece(cha cha))..

sobota 15. března 2008

Alláh s křivou nohou

Jsem vážně naštvanej. Ve čtvrtek jsem prošvihl film na festivalu jeden svět kvůli dalšímu debilnímu cvičení, jehož cílem je dostat mou nohu do takové polohy, aby byla schopná snést zátěž běhu a jiných sportů.
Toto ,,postižení" mi už od sekundy (to jest 5 let) umožňuje se ulívat z hodin tělocviku, avšak platím za to krutou dan v podobě zdlouhavého cvičení jednou za měsíc.
Proto jsem musel poslouchat celý pátek ódy na onen film, který údajně obsahuje karikaturu Alláha zpívající hit What is love. Jak já jen mohl o tohle přijít?
Přesto mi aspoň jedna páteční věc vloudila úsměv na tvář. Poprvé za těch 7 měsíců jsem si uvědomil, jaké mám štěstí, že jsem v matice v grupě Super A. Důvod? Vystoupení Tomáškové o hodině fyziky, při které nám svým sugestivním způsobem (koulení očí, počítání na prstech, výraz totálního idiota) vysvětlovala, jak že to letos bude s těmi volitelnými předměty. Euforii z jejího vystoupení mi však zkazily 3 testy v 5 hodinách, což je slušná dávka i na takový frajery jako VeVřešt.
Závěrem bych chtěl poděkovat 1. osobě, která přidala na můj blog komentář. Je to povzbuzení do další práce a svědectví o tom, že to tady žije!!!

pátek 7. března 2008

I am back

Mnoho lidí si založí blog, napíše do něj jeden zápis a potom se tam už víckrát nepodívá. To však není můj případ. Nedokážu si představit, že by vodopád mé tvůrčí invence najednou vyschl po napsání jediného příspěvku. Zakládání blogu jsem dlouho promýšlel a určitě bych tak neskončil jako mnozí, kterým záhy dojde dech.
Abych to zkrátil - už to, že jsem se tu objevil podruhé, znamená, že mám se svým oficiálním webem (ten školní je fakt zanedbávaný) dalekosáhlé plány a jen tak se mě, vy čtenáři, nezbavíte.

Abych dnes přinesl i něco smysluplného: dnes jsem dostal od Válce DVD s kabarety, ze kterých jsem se fikaně vyvlíknul. Takhle to holt dopadá, když někdo chybí týden ve škole. Mé ohleduplné dotazy, zda můžu někde pomoci zůstaly nevyslyšeny a tudíž - flákárna. Ohledně samotných představení - každé mělo něco do sebe a jako nezaujatý divák se můžu pustit dměle do hodnocení. První představení (Pívo, Válec, oxixaxiouxox) mělo vtipné momenty i slušné taneční kreace. Mauthausen (Doko, DvH, Vojc, Hasr) byl nejvtipnější, ale nebyl to příliš kabaret. Bylo to místy dost chaoticky nacvičené (letkis, celková choreografie, zapomínání textu), což mi vadilo víc než oficiální výtka, že to nemá žádné poselství. Ale stejně:,,Frede, to se ti nevrátí..." Capua byl bezchybný i bez duše, chyběla tomu atmosféra, navíc Márty - prostě úlet.
Podtrženo sečteno - o nic jsem nepřišel.

středa 5. března 2008

Proč?

Proč?

Ano, proč si píšu blog? Důvod je zcela prostý - jsem literárně nadaný, vtipný (byť o tom mnozí pochybují) a mám zdravé sebevědomí, abych se pustil na strastiplnou cestu bloggaře.
Mým cílem neí pobavit jako chicken aligator ani nenaplňovat čtenářům intelektuální choutky jako Mr. M. Zrodil se nový blog, blog člověka z lidu, obyčejného jako vy.

Co se tedy dnes stalo? Nic zvlášť - Válec mi šlohnul mobil a posíral se z jeho videokamery s rozlišením 150x100. Natáčel vynervovanýho Doka, který se pokoušel řešit ve třídě (!) fyzikální olympiádu. Můj soused mě ponížil před Lahodnou, když s ní prodiskutovával stav mého chrupu. To jsem od něho fakt nečekal...
K večeři mi máma dala instantní polevku a svoje skvělé hamburgery, tak jak je umí jenom ona.

Mňam

P.S. Končím, jdu si umýt hlavu