Mnoho lidí si založí blog, napíše do něj jeden zápis a potom se tam už víckrát nepodívá. To však není můj případ. Nedokážu si představit, že by vodopád mé tvůrčí invence najednou vyschl po napsání jediného příspěvku. Zakládání blogu jsem dlouho promýšlel a určitě bych tak neskončil jako mnozí, kterým záhy dojde dech.
Abych to zkrátil - už to, že jsem se tu objevil podruhé, znamená, že mám se svým oficiálním webem (ten školní je fakt zanedbávaný) dalekosáhlé plány a jen tak se mě, vy čtenáři, nezbavíte.
Abych dnes přinesl i něco smysluplného: dnes jsem dostal od Válce DVD s kabarety, ze kterých jsem se fikaně vyvlíknul. Takhle to holt dopadá, když někdo chybí týden ve škole. Mé ohleduplné dotazy, zda můžu někde pomoci zůstaly nevyslyšeny a tudíž - flákárna. Ohledně samotných představení - každé mělo něco do sebe a jako nezaujatý divák se můžu pustit dměle do hodnocení. První představení (Pívo, Válec, oxixaxiouxox) mělo vtipné momenty i slušné taneční kreace. Mauthausen (Doko, DvH, Vojc, Hasr) byl nejvtipnější, ale nebyl to příliš kabaret. Bylo to místy dost chaoticky nacvičené (letkis, celková choreografie, zapomínání textu), což mi vadilo víc než oficiální výtka, že to nemá žádné poselství. Ale stejně:,,Frede, to se ti nevrátí..." Capua byl bezchybný i bez duše, chyběla tomu atmosféra, navíc Márty - prostě úlet.
Podtrženo sečteno - o nic jsem nepřišel.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Vole, Mauthausen byl jasně nejlepší. Rozhodně lepší koukat na nesrozumitelnýho Vojce než na ty sračky, co tam předváděl Tajp a Mašna!
MAUTHAUSEN FOREVER!
capua měl tu pravou atmosféru jako jediný z trojce kabaretů. františku, ty si asi nevidíš do huby, cO?
Okomentovat