Zadek s broskvovými květy

Páteční divadlo v Dlouhé bylo první možností v septimě dát najevo svou intelektuální stránku, vyhodit nemalý prachy za lístek a potom se tři (!!!!!) hodiny nudit v hledišti, abyste mohli následující týden ostatním spolužákům zúčastněne přikyvovat se slovy: "No minulej tejden v tý Dlouhý mě překvapila vypjatá expresivita scény číslo 862/II."
Vyjíždět v 18:39 z Dejvárny směrem na rozkopaný sever (rozuměj hradčanskou), není dobrý nápad. Tramvaj je pomalá a přestože se snažíte přehnat depresi z pozdního příchodu Paulem Oakenfoldem, nepomáhá to. Nakonec 2 minuty před začátkem dorážim na místo a poslední Ready steady go je přehlušeno vlezlým zvonkem. Uvaděčka kupodivu nemá výhrady k mému ohozu, což mi dává neblahé tušení, jak se pzději ukáže, tak správné. Na radu recenze si kupuju prgr abych se orientoval ve hře a už na mě zdálky pokyvuje známá čtyřčlenná banda. Jaký to div, že mi tentokrát nedělá společnost Pan Checheche. O přestávce se dozvídáme, že jeho tetičce přvezli ledničku a on jí pomáhá se stěhováním. Ušlechtilé gesto.
Co řící ke hře? Ani nevim. Většinu času jsem strávil koukáním na dějovou linku v prgr a poprvé v životě jsem ocenil půvaby svého K700I a jeho podsvíceného displeje. Z herců zaujal opět člověk s pracovním názvem Pán s blechou v uchu, který hrál rozmanitou škálu rolí, od debilního sluhy po ctižádostivého generála (v jeho podání kupodivu též debilní). Potom tradičně Kokotský výraz Táboráčka z poslední sezony a hlavně herec, co na sobě měl plášt s obří reklamou na Pepsi a na konci 1. dějství nás poctil obnažením svých hýždí. Význam této scény nikomu nedošel, nejspíš čirý exhibicionismus.
Největším zážitkem byla jednoznačně přestávka, kterou jsem si náležitě zapamatoval. V zářivém světle žárovek před bufáčem vedle mne totiž stál Daniel Nekonečný, Mr. Mašták, ukrajinský dělník a zfetovaný Konfucius. Přesněji Válec (pruhovaný zvonáče a kostičkovanej shirt jsou out, sry man), Chmelíček (kalhoty na úrovni krku a v nich zastrčená košile), Doko (sako a džíny, heh) a činský filozof Márty (to pro ty vousy). To bylo vše doplněno o Adinu Mandlovou (stejné podpatkové dřeváky a účes a la 1930 byl viditelný již ve škole) a její ukecané fellas.
Druhé dějství už nenabídlo žádný nudismus. Už jen pár hlášek Dokoslava, jenž se opět úspěšně opil rohlíkem, 12 minutová změt elektronických zvuků, jež se nazvývá singl The Jusith, a sms kde se píše o dalším výbuchu největšího blšanského rivala Traktoru B (3:3, loosers). Ztichlý kulaták mě vítá a říká, že v neděli mi zase spadne hřebínek. Ale co, life is life.

Vysmátý pátek

Páteční den začal skvěle. Ráno vstanu, kávu si dám, táhne mě to k teletextu já se snad ani nesnídám. S radostí zjištuji, že red-white power byla otupěna nějakými rumuny a spartička vybojovala slušnou plichtu v Záhřebu. Následuje zemák a další důkaz toho, že Dosty se vyžívá při vyslovování jmen afrických vyvraždovačů a zná takřka nazpamět jejich zločiny a životopisy. Při zmínce o Ugandě jsem zadoufal, že se zmíní o tom, že si před spaním pouští násilné scény z Posledního skotského krále, ale holt není vždy přáno.
Hlavní hvězdou tohoto dne však není Dosty, nýbrž Konva, resp. bývalý majitel tohoto blogu. Druhá hodina češtiny jaksi otupila jeho vnímavost a vážnost, už tak dost nízkou. Kombinace rohlíku se salámem, mrkve a bandasky s čajem má u něj stejné následky jako kupa jointů na smažky vzadu a půl litru ředěného piva na Doka. A zrovna dnes musela Blanka vytáhnout Reyneka, toho fašounskýho kolaboranta, který na adresu šesticípé hvězdy za protektorátu pronesl mnoho pozoruhodných perel (nebo to byl Čep???). Rádoby vtipně intelektuální přednes (Matěj + Mašna), rádoby vážný přednes (Jiří...zní to tak šlechticky, to jméno) a totálně vypatlaný přednes (jj, Bára) naštěstí nevzbudily u mého souseda až na pár zachrochtání (= smích) moc emocí. Ale pak to přišlo - "Františku...pokračujte, a bez přeřeků." Řeč se okamžitě začíná měnit v souvislé chrochtání smíšené s ječivou sirénovitou intonací Konvova hlasu. Obvyklý okruh posměváčků (skupina "frajerů" za našimi zády) se začíná rozšiřovat na celou třídu. Přichází věta "ddddd...v ráji." Konva se snaží nasadit svému vystoupení korunu: "dddd...v háji." Poprvé za dlouhou dobu promyšlený vtip, bohužel natolik tendenční, že se této "originalitě" směju. A nejsem sám. Směje se a chrochtá i Konva. A to tak, že dost. Nakonec mi Blanka předává štafetový kolík a já musim tu uměleckou vážně myšlenou sračku dočíst. Sakra těžký úkol. Nevím čemu se mám smát dřív - blbosti textu, chrochtání Konvy, vtipu, který se mi zrovna ted musel vynořit v hlavě. Nakonec dobíhám do cíle a utírám si pot z čela.

Vše? Ale kdeže! Přichází osmá hodina chemie a dikarboxylové kyseliny. V tercii jsem ze srandy řekl o štavelové kyseliny kůh kůh a velmi se to ujalo. Za rok to vyšumělo a franta to požívá dodnes. Dnes je ale na tabuli vzorec HOOC a Konva přichází s upgradem "Hůk" a vybuchuje opět smíchy (či spíše chrochtáním?). Na závěr dostáváme další knokaut humoru v podobě perel jako kys. cytronová nebo vynil. Ha ha ha.

Jak jsem si splnil sen

Ano, hádáte správně (původně jsem chtěl napsat jen hádáte, ale už to fakt neni vtipný), řeč je o neděli. A o mym prvním mistráku v dresu klubu, pro který žiju. Komu se poštěstí hrát za to, čemu fandí? Hrál snad někdo z vás za Spartu nebo nedejbože za Slavii? Tak vidíte. Pravda, mé cíle jsou trochu skromnější...

Z osmi hráčů je nejstaršímu 25, nejmladšímu 16. Přesto je náš věkový průměr vyšší než u Blšan opravdových. Stejně tak i rozpočet (smutné). Co dodat k zápasu? Nic, vše je našem ofi webu. Soupeř je lepší, my (já) hraju sračku, ale jsem u jediného golu a vo to de. Pobavily mě hlášky našeho dvacetiletého hráče-kouče-fanouška na různá témata. Nejprve přirovnává naše hráče ke slavným chmelařům: "Polodna, makej ty sráči, prostrč ten míč mezi..." (řeč je o Dokovi). Později už přitvrdí "Ta je š...telná" (řeč je o recepční na kurtech).

Nic víc. V neděli mě čeká další dávka sexistických poznámek a modřin na kolenou, je proto čas na regeneraci...ve škole.

Takový...

...zájem o anketu jsem opravdu nečekal. 7 hlasů, z nichž minimálně 3 dal jeden z účastníků průzkumu. Otázkou, zda si Patrik Berger uvědomil svoji fotbalovou přestárlost a vyjádřil Dokovi několikrát své sympatie nebo se Vojta podvodem snažil hlasování ovlivnit. Stejně jako vy se i já samozřejmě kloním k té první teorii.



Prvních 5 dní školy přineslo spoustu zajímavých, poznatků, i když ne co se týče nabitých znalostí.
Pondělí: Nuda. Jarmila stále používá stejný okruh tří cizích slov, aniž by znala jejich význam. Tím, že je strká do každé věty, se však snaží ohromit obecenstvo a především samu sebe, že je takového výkonu schopna.
Úterý: Tělák, fotbal. Prohra 2:8. ale na to seru. Důležitá byla především modní přehlídka sportovních hadrů. Slušně se předvedl Matěj - tradiční maskáčové zeleno bílé triko odkazuje k vršovickým zparchantělým kořenům, to vše doplněno o značkové trenky firmy Legea. Doko tradičně v bílém dresu s hlavním sponzorem (od primy neměným), luštitelský časopis Oskar. Já se pokusil oslnit original orange polokošilí slovenského velkoklubu MFK Ružomberok (též naturlich doplněno o trenky Legea). Bohužel nic nemělo na navrátilce z USA, který hostoval v Edgewoodu. Prosadit se vedle Beckhama do LA se mu nepodařilo, ale přesto mu pan Rada za jeho snahu věnoval dres repre na kterém se skví jméno JIRKA. Na něco takového většina z nás marně čeká dosud.
Středa: A menstruuju snad?
Čtvrtek: Doko: Wil ju plís vrajt a roumn?
Pátek: Fj bez Konvy je tragická. Je deprimující, že souvětí "Je ne sais pas, mais je pense, que j aime faire du sport." znamená, že ve skupině patřím k té nejužší špičce.

Uběhlo to jako voda. A v neděli vás rozeserou na sračky blšanské zlaté kopačky. Victory or death !!!