Zadek s broskvovými květy

Páteční divadlo v Dlouhé bylo první možností v septimě dát najevo svou intelektuální stránku, vyhodit nemalý prachy za lístek a potom se tři (!!!!!) hodiny nudit v hledišti, abyste mohli následující týden ostatním spolužákům zúčastněne přikyvovat se slovy: "No minulej tejden v tý Dlouhý mě překvapila vypjatá expresivita scény číslo 862/II."
Vyjíždět v 18:39 z Dejvárny směrem na rozkopaný sever (rozuměj hradčanskou), není dobrý nápad. Tramvaj je pomalá a přestože se snažíte přehnat depresi z pozdního příchodu Paulem Oakenfoldem, nepomáhá to. Nakonec 2 minuty před začátkem dorážim na místo a poslední Ready steady go je přehlušeno vlezlým zvonkem. Uvaděčka kupodivu nemá výhrady k mému ohozu, což mi dává neblahé tušení, jak se pzději ukáže, tak správné. Na radu recenze si kupuju prgr abych se orientoval ve hře a už na mě zdálky pokyvuje známá čtyřčlenná banda. Jaký to div, že mi tentokrát nedělá společnost Pan Checheche. O přestávce se dozvídáme, že jeho tetičce přvezli ledničku a on jí pomáhá se stěhováním. Ušlechtilé gesto.
Co řící ke hře? Ani nevim. Většinu času jsem strávil koukáním na dějovou linku v prgr a poprvé v životě jsem ocenil půvaby svého K700I a jeho podsvíceného displeje. Z herců zaujal opět člověk s pracovním názvem Pán s blechou v uchu, který hrál rozmanitou škálu rolí, od debilního sluhy po ctižádostivého generála (v jeho podání kupodivu též debilní). Potom tradičně Kokotský výraz Táboráčka z poslední sezony a hlavně herec, co na sobě měl plášt s obří reklamou na Pepsi a na konci 1. dějství nás poctil obnažením svých hýždí. Význam této scény nikomu nedošel, nejspíš čirý exhibicionismus.
Největším zážitkem byla jednoznačně přestávka, kterou jsem si náležitě zapamatoval. V zářivém světle žárovek před bufáčem vedle mne totiž stál Daniel Nekonečný, Mr. Mašták, ukrajinský dělník a zfetovaný Konfucius. Přesněji Válec (pruhovaný zvonáče a kostičkovanej shirt jsou out, sry man), Chmelíček (kalhoty na úrovni krku a v nich zastrčená košile), Doko (sako a džíny, heh) a činský filozof Márty (to pro ty vousy). To bylo vše doplněno o Adinu Mandlovou (stejné podpatkové dřeváky a účes a la 1930 byl viditelný již ve škole) a její ukecané fellas.
Druhé dějství už nenabídlo žádný nudismus. Už jen pár hlášek Dokoslava, jenž se opět úspěšně opil rohlíkem, 12 minutová změt elektronických zvuků, jež se nazvývá singl The Jusith, a sms kde se píše o dalším výbuchu největšího blšanského rivala Traktoru B (3:3, loosers). Ztichlý kulaták mě vítá a říká, že v neděli mi zase spadne hřebínek. Ale co, life is life.