štrasburk

Z Dejvárny jede noční tramvaj ve 4:37. Pardon, denní, úplně první 36 tohoto dne. Vůz je prázdnej. Na Hládkov dorážim s 10 minutovou rezervou. Prázdno. Svítí se jen u Prochora. Po chvíli se objevuje Tymel a ptá se mě, jestli je otevřená škola. Říkám mu, že určitě, školník musí počítat s tím, že se chce někdo dostat před pátou ranní do budovy. Zklamaně pak zjištuje, že je zavřeno.
Cesta tam je nudná, jenom kontrola policie našich dokladů a marná snaha Fanty vysvětlit, že nepřevážíme nějaké vietnamce, byla fajn. Jo a Dočekalovy historky o punkových děckách v jetu a pak legrační Dokova termoska. Jídlo ušlo, hlavně véča v centru. Novej stadion Hoffenheimu je pěknej, z dálnice vypadá profi. Večer je v TV nějaká parodie na Narnii, Pottera, LOTR, X-men a Továrna na čokoládu. Tragedy.
Oběd v kantýně EP už nekoštoval tolik, ale lepší než oj. V zasedacím sále EP jsme byli celkem 27 minut, což je asi jedna setina toho, když jsme hledali parkoviště ve městě. Bobošíková a Ransdorf vypadali docela chytře. Pilař, Fish, Kilián a x dalších se hlásili ke svému klausovství a dělali oči na zahrádkáře. Jako dárek od pana poslance Zahradila antistresové srdíčko z gumy na mačkání s nápisem EPP-ED (ODS v EU). NA cestě zpátky -2 stupnů a liják, Sít si proto dává zmrzlinu.