Lednové etudy

V lednu se toho stalo dost. Začnu tradičně. Když už to vypadá, že vám ti rudí sráči honosící se jménem sparta dají pokoj, přijdou na scénu jejich kamarádi na ledu, kteří ze solidarity též kurví vše na co sáhnou. Vzpamatujte se hovada.

Uzávěrka klasifikace sebou přináší opět mnoho legračních historek, ale též smutných zjištění. O tom, jak je důležité míti svého Poura a jeho snaze o vylepšení známky z fyziky, se ani nemusim zmiňovat. MR. Mašták po testu nakonec dobrovolně přistoupil na systém známkování průměr 3 = známka 2. Evidentně se bál tsunami stížností na svou stupiditu. Na jeho obhajobu musím říci, že v novém roce si spletl vzorec jen třikrát, navíc to vykompenzoval frajerským shakováním křídy ve své skautské pravici. Re smutná zjištění. Vojtěch Dokoupil (sosájbl), R7.A, mluví anglicky lépe než Franx. Síť a zvídavý idiot Tomek (hledající kontext slova gay i v komiksu Vrána) je na tom stejně jako já. To si aspoň myslí jistý pan pavel Kuchař, kterého poznáte podle vajíček, které si smaží na své dokonale vyholené pleši. Narozdíl od angličtinářky ve Znojmě, kterou proslavilo porno se studenty, po tomhle neštěkne ani pes, ale pro svůj ntb je atraktivní stále dost. Bohužel, první liga AJ sebou přináší jisté oběti, i mistra zařízne někdy rozhodčí....Přesto jednička z filosofické eseje, kde na dvou stranách píšu, že platon je looser. Inspirace? Film o rastovi, co chcipne, jeho fela na popelu vypěstuje travku, vyhuli ji, uvidi jeho ducha, ten mu poradi odpovedi (pokeca si s duchem Sokrata) a dostane se tak na harvard (ten fela, že...), rozsiri travku na harvardu a oplodni dceru viceprezidenta. Mír.
Leden byl také svědkem extraligové premiéry draftované jedničky NHL (=já). Úsměvné začátky na bruslích o tři čísla větší po třech letech nečinosti nezměnili nic na tom, že radost z historicky prvního golu byla nelíčená. Nahrával mi skvěle Jiří Pour, který hrál za soupeře. I já se takto připsal několik užitečných asistencí.
Největší star ledna se stal již zmiňovaný Dokál (thats right, ve vymýšlení přezdívek jsem pokročil opět o stupeň dál, příště na řadě je Dokáč). A ne kvůli své prezentaci na téma George Por Sux. Jeho voda v koleně, kterou dostal opravdu smolně (jezdit na kole na ledě a zkoušet smyky v loužích přece děláte každej den) a následné chození po berlích znamenalo spoustu soucitných pozdravů a rozhovorů. Dokonce i Opovojc se svým "shizza fizza" slangem pronesl něco jako wosap dokále cos dělal. Samozřejmě pro ty, co prozřeli, byla tato figurka terčem zcela zaslouženého posměchu. Závody s postiženým a řvát o velké u sborovny "co je kriplíku, nějak ti to neběhá", ale může působit trochu nestandartně.
Největším looserem ledna se stal Vojtěch Opočenský (ano, doufám, že to čteš), pže už zkrátka ztratil dech. Doby, kdy mu svět ležel u nohou s jeho referáty a zápisem výtvarka jsou nenávratně pryč. Referát na Ještěd byl nudný, ano, nudný, jediná hláška byla o popelníku (vypadá to decentně luxusně). Mnooo a takžeee nás z letargie nevyvedou. What up world, vzpamatuj se...