Borec na nohec

Ze všeho nejdřív bych rád poprosil posledního mohykána mezi idealisty, Filipa Dostála, aby přestal trapčit. Filípku, fakt máš na víc než skončit jako ten zamindrákovanej sešívanej idiot, co ve čytřiceti nosí vytahný triko s Che Guevarou a dělá vtipy jen na dvě témata: Sparta a vlastní blbost (+ na semináři občas něco o sexu). Takže se nepokoušej nasazovat výraz světem protřelého světáka, který se "hluboce omlouvá" za špatně vytištěné zadání testu a přitom přátelsky nepomrkávej na o generaci mladší praktikantku, zděšenou z tvé košile a upjatosti. Že se v ersedum najdou idioti, co vážně to zadání bez trojího vysvětlení a paterého zasmání nepochopí, je věc jiná. Ale jinak: chill out man!

Jinak jak jinak než o fotbale. nemusim si dělat nějakou školu pískálů, stejně mám zážitků hafo. Na sešívkovu výzvu "Než zapíšu, povídejte si..." nešlo reagovat jinak než zodpovězením té nejpalčivější otázky dnešních dnů. Nejedná se o globální oteplování ani o ekonomickou krizi, ano řeč je o tom, kdo vyhraje derby. Na moji jedinou správnou odpověd (ne Matěji, ne Pešku, ne Krtku, není to Slavie) reaguje osoba přede mnou, že si jde vyzvednout lístek. Přátelský pokec dvou pravověrných na téma "V Axa areně je všude mizernej výhled" a "Kua proč nedávaj goly" je náhle přerušen. Nicméně až uslyšíte v pondělí hřmět Jude Slavie a uvidíte hořící šálu SKS, vězte, že zodpovědná osoba sedí na hlavním ochozu v sektoru H36.
Po zvonění si dovídáme, že se koná nohejbalový turnaj. Okamžitě reagujeme vytvořením dream teamu Doko, já, Chmelíček, avšak Márty přispěchá s drtivou konkurencí: Konfucius, pan Checheche, Dan Nekonečný. Bohužel ale - 1 třída 1 tým. Nasraně šmrdláme urážky pod fousy (jeden z nás doslova), přesto jsem nakonec z recese osloven k reprezentaci A týmu. Je blbý vědět, že když je Karel out, Hasr chybí a řezy nechce, už se musí lovit z žumpy. Nohec je sport pro hračičky a technické hráče, má taktika utíkat zběsile za míčem a kopat soupeře, dokud ho to neomrzí, je neefektivní (oblíbené slovo prváků). Ale budiž.
Odmítám a můj oteklý kotník na pravé noze mi děkuje. Zrazuju ho ale v šatně, kde Doko pronáší dábelský návrh.....zakopat si v parku. Co je na tom dábelského? Šesl s námi Chmelíček a Márty. Po dlouhé době jsem zažil radost ze hry, je v zásadě jedno, jestli uděláte kličku Karlovi (1x v životě) nebo Mártymu (30x za 2 minuty), radost z osrání nepřítele je identická. A nezkazí ji ani kamikaze styl Doka, jenž na mou výzvu "Nekopej mi do kotníku" o něj náhodou zavadí pokaždé, když se setkáme. Nakonec je spokojen každý - Já proto, že jsem levou nohou dal gol, Doko že mi doničil pravačku, Pívo že hraje líp než Márty a Márty že dal gol přes celé hřiště (musí se vidět).
Zlatý hřeb večera přichází večer, kdy na tréninku Blšan (5 lidí, bída co?) potkávám jistého Jana Klasnu a párkrát si s ním kopnu. Ne každý má tu možnost si zahrát s prvoligovým kanonýrem (poznámka: hrál 10 minut a dal 1 gol). O další důvod víc, prč zítra machrovat a nestydět se za výsledky, o nichž raději taktně pomlčím.

No a na závěr týdenní meny - v závorce muj tip, v druhé asi realita:
2.10. Spartička - Záhřeb (5:0), (1:0)
4.10. Sk Viktorie Jirny - Chmel Blšany (0:2), (3:0)
5.10. Krokodýl Vršovice - Pragochmel Blšany (0:1), (22:1)
6.10. Derby !!!!! BEZ TIPU